Násilí na ženách je mnohem rozšířenější, než se obecně předpokládá. A zdaleka není problémem jen v rozvojových zemích. V roce 2011 bylo v České republice 554 žen týráno svým partnerem nebo příbuzným. 632 žen bylo znásilněno, 203 z nich ve věku pod 18 let. A to se bavíme pouze o nahlášených případech, reálná čísla jsou mnohem vyšší - Ústav sexuologie odhaduje, že jen 3 % obětí znásilnění oznámí tento trestný čin policii.

Účinnější prevenci násilí na ženách u nás brání nejen nedostatek financí pro organizace, které se touto problematikou zabývají, ale především kombinace předsudků a společenských postojů, které v naší společnosti přetrvávají. Zaprvé je důležité připustit „genderovanost“ tohoto jevu. Ačkoli nechci ani v nejmenším zlehčovat situaci mužů, kteří zažívají domácí násilí, je potřeba si přiznat, že jsou to v 90 % ženy, které jsou oběťmi domácího nebo sexuálního násilí. Násilí páchané ženami na mužích má také většinou jinou motivaci i formu (spíše než k fyzickému násilí dochází k násilí psychickému atd.), žádá si tedy i jiné způsoby řešení (počínaje prostým faktem, že týraným ženám i mužům může být nepříjemné docházet do stejné poradny). Bohužel, v posledních letech převládá ze strany státu „genderově slepý“ přístup, který odmítá tyto jevy vidět. Česká republika tak například odmítla ratifikovat Úmluvu Rady Evropy o prevenci a boji proti násilí na ženách a domácímu násilí se zdůvodněním, že se netýká jen žen.1 Stejné těžkosti provázelo schvalování Národního akčního plánu prevence domácího násilí. Tehdejší poradce premiéra Roman Joch dokonce přišel s bizarní myšlenkou, že nejlepší prevencí domácího násilí je podpora manželských rodin.

Zadruhé je potřeba důsledně odmítnout jakékoli násilí na ženách, nezlehčovat a nezesměšňovat jej. Ačkoli jasně vidíme vinu pachatelů u zjevných případů týrání či znásilnění, v tichosti tolerujeme výroky, které násilí na ženách bagatelizují a tím i – na symbolické úrovni – schvalují a podporují. Mám tím na mysli nejen průpovídky jako „Mohla si za to sama, neměla chodit večer ven (nosit krátkou sukni, mluvit s cizím člověkem...)“, ale i nejrůznější rádoby vtipy, které jsou snad ještě tolerovatelné v hospodě u pátého piva, ale rozhodně ne u veřejných činitelů. Pro příklad bohužel nemusíme chodit daleko. V nedávné kampani dnes již skoroprezident Miloš Zeman popsal znásilnění jako „evoluční výhodu“. Jistě, šlo o „vtip“ a o „nadsázku“, nicméně tento výrok byl silně přes čáru a veřejný činitel by se jej nikdy neměl dopustit.


Všechny výše zmiňované důvody mne vedly k tomu, že jsem se rozhodla připojit se spolu s dalšími ženami  k One Billion Rising – celosvětovému hnutí, které upozorňuje na závažnost a rozsah násilí na ženách a vyzývá lidi po celém světě, aby požadovali jeho ukončení. Na svátek sv. Valentýna ve 199 zemích od Afghánistánu po Zimbabwe proto symbolicky povstanou miliony lidí a vyjádří tak svůj nesouhlas. V České republice akci organizuje Česká ženská lobby ve spolupráci s Gail Whitmore ( Ozvi se/Holla back! A V-Day International Prague) a Lindsay Stewart.

One Billion Rising podporují osobnosti jako Dalajláma, Robert Redford, Jane Fonda a řada dalších. Připojit se můžete i Vy. Můžete jednoduše pomoci myšlenku hnutí šířit na Facebooku - jedním kliknutím na "To se mi líbí" na profilu One Billion Rising. Pokud chcete pomoci více, stačí vytvořit ceduli, že odmítáte násilí na ženách, povstat na nějaké vyvýšené místo, vyfotit se a fotku umístit na facebookový profil One Billion Rising - Prague.


 

Akci můžete podpořit i osobně svou účastí na symbolickém povstání 14. 2   Zároveň se bude tančit na píseň Break The Chain. Choreografie je společná a bude se tančit po celém světě, naučit se ji můžete podle tutorialu  na YouTube. Tančit se bude v Praze před Národním Muzeem, v Brně na Moravském náměstí a v Liberci před obchodním centrem Plaza.


Akce jako je One Billion Rising nemohou násilí na ženách ze dne na den zastavit. Mohou na něj však upozornit, otevřít debatu a přispět tak k hledání účinného řešení. Osobně si nepamatuji, kdy by se k nějaké akci připojili lidé doslova z celého světa. Britský Guardian proto o hnutí minulý týden psal jako o „feministické tsunami“. I pokud se k feminismu nehlásíte, určitě stojí za to One Billion Rising  podpořit. Čím více nás bude, tím lépe. Kdo, ví, třeba i ta symbolická miliarda? Přidejte se i Vy!

Poznámka:

1. Podle posledních informací ČR nakonec k Úmluvě hodlá přistoupit, dosud tak však neučinila.