Přišel čas na radikální změnu české politiky. Čas na zavedení kvót pro ženy. Pozor, rozhodně netvrdím, že ženy jsou ze své podstaty lepší a méně korumpovatelné než muži. To konec konců potvrzují i aféry, v nichž se ženská jména objevují. Jsem ale jednoznačně přesvědčená o tom, že jejich výraznou přítomností by se styl české politiky změnil. Vyrovnané zastoupení obou pohlaví by  mělo pozitivní vliv na politickou kulturu, která ve své současné podobě hravě překonala i příměr někdejšího premiéra Topolánka k hokejové šatně. Trocha hluku a smradu je oproti současným neduhům české politiky nakonec přijatelnou, neřkuli lákavou alternativou.

Jak praví  argentinské přísloví: “Když je v politice málo žen, mění politika ženy. Až jich bude dostatek, změní ženy politiku”. Kolik přesně ale je ten “dostatek”? Na to, aby ženy mohly jakýmkoliv způsobem podobu současné politiky ovlivnit (ať už její formu nebo obsah), muselo by jich být minimálně 30 %. To je kritická hranice, kterou se jim zatím nepodařilo překonat na žádné úrovni české politiky. I na té nejnižší – komunální – úrovni odpovídá jejich zastoupení v průměru jen 25 %. Muži tvoří více než tři čtvrtiny všech volených politických institucí. Ve vládě byli poměrně donedávna výhradně muži... Také vám to nepřipadá spravedlivé? V moderním světě by parita žen a mužů v politice měla být přirozenou součástí společnosti. O skutečně vyrovnaném zastoupení obou pohlaví lze hovořit od 40 %, což je tzv. paritní práh. Jednou jsme s kolegyněmi ve Fóru 50 % spočítaly, že pokud necháme vše přirozenému vývoji, na který se tak rádi odvolávají naši politici a političky, budeme na paritu čekat 150 až 200 let.

Rozhodly jsme se, že takhle dlouho čekat nebudeme. Existuje totiž jednoduché a efektivní řešení problému nízké účasti žen v politice: kvóty. Je to osvědčený nástroj, který využívá téměř šedesát zemí na světě  – například Belgie, Polsko, Francie či Slovinsko. Pro kvóty jsou typické dvě věci: za prvé to, že spolehlivě fungují, a za druhé to, že je nikdo nechce. Nejinak je tomu i u nás, kde odpor vůči kvótám sdílejí až na výjimky politici a političky napříč všemi stranami. Proč?

Díky kvótám by se prý do politiky dostaly “nekvalitní ženy”. Pánové ráčí prominout, ale při nejlepší vůli mám problém najít na naší politické scéně byť jen desítku “kvalitních mužů”. Téměř polovina našich “kvalitních ministrů” již z různých důvodu musela opustit vládu, s kvalitou svých zástupců má problémy i opozice... O nějaký pokles kvality bych se tedy rozhodně neobávala. Výrazná obměna stávajících kádrů by naopak všem prospěla. Také je potřeba vyvrátit mylnou, byť rozšířenou představu, že díky kvótám budou ženy získávat funkce jen proto, že jsou ženy. To je přece zcela špatná interpretace: určitou funkci člověk získá proto, že pro ni má dostatečné schopnosti a kompetence. Tedy i nominovaná žena musí být v první řadě vzdělaná a kompetentní. Ostatně pokud by kritériem pro nominace na politické funkce bylo vzdělání, kompetence a zkušenosti, žádné kvóty bychom nepotřebovali. Že se dnes funkce rozdávají podle diametrálně odlišných kritérií, netřeba rozebírat.

Kvóty rozhodně nejsou nedemokratické či nespravedlivé, jak často slýcháme. Naopak. Mohou zajistit vyvážené složení kandidátních listin. Při současné podobě kandidátek, kde je žen jako šafránu, navíc vesměs na spodních, nevolitelných příčkách, je pro voliče a voličky skoro nemožné ženy podpořit. Strany jim totiž nedají šanci. Jediný nástroj, který nám tak zbývá, jsou preferenční hlasy. Při posledních volbách se díky nim do Sněmovny „prokroužkovalo“ neuvěřitelných 14 poslankyň ze všech 44. Krajské volby se blíží. Uvidíme, kolik prostoru na kandidátkách svým členkám strany dají. Žádné zázraky se podle prvních informací očekávat nedají, podpořme tedy ženy alespoň preferenčními hlasy. Chcete 50 % mužů v politice? Kroužkujte ženy!